|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Videodeník
Špitálská, Anna ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kuříková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice videodeníku a jeho začleněním do hodin výtvarné výchovy. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s videodeníkem, jako je video, deník, videoart, videoinstalace, umělecký/autorský dokument, a vlog. Dále je prováděna sonda do tématu historie vizuálních médií, která má za cíl vytvořit osobní kategorii základních principů dokumentace v pohyblivém obraze. Závěr teoretické části je věnován komparaci vybraných autorů zabývajících se užitím videa v umělecké tvorbě. Práce těchto umělců jsou také zahrnuty jako inspirační materiál pro jednotlivé projekty navržené v didaktické části. V praktické části je realizován autorský projekt videodeníku prezentující videoarchiv, který zkoumá každodenní vjemy a obsesi pozorování. Současně je zde popsán proces postprodukce, vztahující se k projektu a proces analýzy jednotlivých záznamů. Předložený projekt je dále využit jako inspirační zdroj pro projekty v didaktické části práce. Didaktická část práce představuje možnosti využití videodeníku ve výuce. Odkazuje se na výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu a didaktické využití dosažitelných technologií dokumentace. Ve třech didaktických návrzích má za cíl aktivovat žáky do pozice pozorovatelů dokumentaristů a nastínit jim možnosti práce s videoarchivem a...
|
|
|
«Tu ne perds pas le nords», Nevěš hlavu na ramena
Ručka, Svatopluk ; Veselá, Lenka (oponent) ; Ondrík, Jozef (vedoucí práce)
Název diplomové práce plní funkci optimistické reflexe autorovy životní zkušenosti s prací grafického designéra v módním průmyslu. Touto optikou se zabývá absencí mezioborové spolupráce a zkoumá postavení současného dělení designu. Práce se opírá o současné demokratizační procesy v designérském diskurzu a prostřednictvím výzkumu vytváří jak subjektivní, tak obecnou budoucí vizi, která zpřítomňuje společenskou zkušenost.
|
|
|
To, co chci vidět
Šavarová, Veronika ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
To, co chci vidět je završením pětileté tvorby, která sestávala z několika projektů. Jejich obsahová struktura se různým způsobem měnila, jádro však zůstávalo stejné – zpřítomnění krásného, dokonalého světa a s tím spojený eskapismus ze světa skutečného. V této předešlé práci byly vždy přítomny prvky mysterie, surrealismu, nejrůznějších druhů symbolů, nebo pocitu tísnivosti a v současném projektu tomu není jinak. To, co chci vidět z této dlouholeté práce čerpá a vypůjčuje si její narativ. Práce je úzce spjata s mými osobními prožitky a zkušenostmi. Její název tedy vyplývá z potřeby zpřítomnění si určitého ideálního a utopického místa.
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. V této práci se zabývám kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. V teoretické části se zabývám funkcí vedoucí učitelky, co v této pozici znamená řízení a kontrola kolektivu, dokumentace a materiální zabezpečení. Podle čeho se řídí její pracovní doba a jak se podílí na řízení organizace. Dále jsou popsány klíčové kompetence a podrobně rozepsány profesní kompetence vedoucí učitelky. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces a jaká je odpovědnost. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. V empirické části provádím dotazníkové šetření, ve kterém zjišťuji, jaké jsou profesní kompetence vedoucích učitelek mateřských škol a obsah práce, který vykonávají. Součástí zjišťování je...
|
|
|
Sebepojetí v kontextu pracovní realizace u pedagogických pracovníků se sluchovým postižením
Berková, Pavlína ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Tureckiová, Wanda (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením zaměstnaných ve školství, konkrétně poté v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené. Teoretická část se je zaměřena na klasifikaci sluchových vad, možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením a na jejich uplatnění na trhu práce. Text se dále zaměřuje na sebepojetí, sebereflexi a sebehodnocení u těchto pracovníků. Pozornost je věnována také charakteristice jednotlivých pracovních pozic, na kterých mohou pedagogičtí pracovníci se sluchovým postižením v rámci školy pro sluchově postižené pracovat. Cílem práce je objasnit problematiku sebepojetí těchto pracovníků v jejich zaměstnání. Dále také ozřejmit vliv délky praxe a dosaženého vzdělání na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením, poukázat na využívání sebehodnocení a sebereflexe u těchto pracovníků a v neposlední řadě zjistit, jak vztahy na pracovišti ovlivňují sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením. Metodou pro sběr dat k výzkumné části byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé rozhovory probíhaly za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka. Byly nahrávány a následně doslovně přepsány, což umožnilo otevřené kódování pro vyhodnocení výzkumného šetření. Informantů bylo celkem pět. Byli vybráni na základě...
|
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Autoevaluace v pedagogickém procesu se zaměřením na osobnost pedagoga
Hnátková, Petra ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
NÁZEV: Autoevaluace v pedagogickém procesu se zaměřením na osobnost pedagoga AUTOR: Petra Hnátková, Mgr. KATEDRA (ÚSTAV): Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Václav Trojan, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve zabývá charakteristikou učitele a jeho pedagogických dovedností, rozpracovává jednotlivé termíny související s tématem práce a v poslední kapitole se věnuje jednotlivým autoevaluačním metodám. Praktickou část mé práce tvoří kvantitativní výzkum realizovaný mezi učiteli na základních školách v Karlovarském kraji a vyhodnocení tvrzení, která byla stanovena. Cílem mé práce bylo zjištění, jaký je vztah pedagogů k aktuálnímu tématu této doby - autoevaluaci, nakolik znají rozmanité metody autoevaluace, které z nich aktivně provádějí a důvody, které je vedou k tomu, aby se jimi nezabývali. Dále jsem pátrala po tom, jak učitelé hodnotí sami sebe ve vyučovací hodině, jaké závěry z toho vyvozují. KLÍČOVÁ SLOVA: sebehodnocení učitele, proces autoevaluace, pojetí autoevaluace, sebereflexe, metody sebehodnocení
|
host ::
RSS.